Ještě mám zalepené oči, když usedám do Regio Jetu směr Praha hlavní nádraží. Nic nenechávám náhodě a sedám si na sedadlo číslo 68, protože i Jarda má letos skvělou sezónu. Na ministerstvo školství mi děti přibalily tři vzácné relikvie – yoyo, velké srdce plné zážitků a prázdnou peněženku.

Ve velkém zrcadlovém sále na mě čeká již 13 dalších kolegů – potencionálních soupeřů.

Ani si nestihnu pořádně oddychnout a už mám před sebou první soutěžní úkol – napsat krátký vzkaz pro rodiče, že se budeme učit na koupališti, vyhořela nám škola nebo výuka bude probíhat i v sobotu. Beru koupaliště – je přece ještě zima.  

Na samotnou obhajobu svých 3 věci mám před porotou jen 7 minut a to je celkem málo času vmáčknout sem 4 roky společného života nejen se třídou 9.S. Ale tak dal jsem do toho velké srdce a mluvil jsem o vzájemném respektu a úctě. Musím uznat, že už dlouho jsem nebyl tak vyčerpaný, protože jsem cítil velkou zodpovědnost. Hodně lidí mě podporovalo a nechtěl jsem je zklamat.

Už máme jen týden něco připravit na finále, ale hlavním cílem je pobavit a užít si to. To bylo a je mým mottem celých 10 let, co učím na ZŠ U tenisu.

Právě dnes se rozjíždí také smsková soutěž Ámos sympaťák, kterou pořádá týdeník školství. Pokud mě chcete podpořit posílejte sms ve tvaru AMOS 5 na telefonní číslo 900 11 04. Za čtyři kačky za kus. 

Děkuji za podporu a jak nadpis napovídá – vzhůru do finále.