Už pátým rokem se společně se svou taneční partnerkou Katkou věnujeme tanečnímu kroužku. Každý pátek odpoledne se z tělocvičný ozývají tóny a melodie standardních a latinskoamerických tanců. Naši studenti mají možnost se naučit jejich základům.
Jestli se nepletu, tak tento kroužek je jeden z mála na naší škole, kde funguji obě pohlaví, tedy chlapec i dívka, jako jeden tým a musí se naučit spolupracovat, aby mohli něčeho společně dosáhnout.
8. dubna bylo zvláštní datum pro tento kroužek. Byl totiž výjimečný. Sešli jsme se až ve 20:00 večer, abychom mohli společně protancovat celou noc. Když jsem v pozdních večerních hodinách přijížděl k bílým vchodovým dveřím tělocvičny a uviděl tam stát více jak 20 pubertálních žáků, řekl jsem si v duchu, jak tohle může dopadnout.
Celý večer či celá noc nebyla dokonalá, protože to není nikdo a nic. Nemohu se ovšem ubránit pocitu, že to v každém z nás zanechalo hned několik významných a nezapomenutelných zážitků. Snad se nepletu, když tvrdím, že budeme mít ještě dlouho na co vzpomínat.
Pokusím se shrnout celou taneční noc v pár bodech
- Budova školy není až tak špatná, protože jsme díky ní prožili fajn noc plnou pohybu a legrace
- Dětské žaludky jsou z azbestu a vydrží naprosto cokoliv
- Hodina spánku je opravdu málo
- Jitka Z. nejlépe tuší, co tuší i ostatní
- V noci je ve škole v určitých místech tma jak v pytli
Co říci závěrem?
Taneční noci třikrát z plných plic....Jsem sardel, jsem sardel, jsem sardel.
M.Pospíšil, vedoucí kroužku
